Loupak.cz - Vtipy

Ruské děti volají přes hranici na slovenské: „My máme chleba!”
„A my ho máme s máslem!”
„Ale my máme Stalina!”
„My můžeme mít také Stalina!”
„Ale to už pak nebudete mít chleba s máslem!”

Lidé volají do rádia Jerevan: „Je to pravda, že v Moskvě bylo maso?”
„Ano, je to pravda!”
Lidé se ptají dál: „A je pravda, že v Kyjevě bylo maso?”
„Ano!”
„A je pravda, že i ve Volgogradě bylo maso?”
„Ano,” přisvědčí komentátor, „výstava je putovní!”

„Soudržko učitelko, ale já vás nechtěl urazit!” dušuje se student.

Soudruzi se nemohli shodnout, zda je lepší mít milenku či ne, a tak se šli zeptat na názor Lenina. Lenin se zamyslel a řekl: „Soudruzi, je dobré mít milenku. Milence řeknete, že jdete za manželkou, manželce oznámíte, že jdete za milenkou a vy můžete jít v klidu do knihovny a učit se a učit se...”

Otázka na Rádio Jerevan: „Dříve jsme měli vykořisťující carismus, potom životu nebezpečný stalinismus. A co máme nyní?”
Odpověď: „Podívejte se přece na kalendář: Pondělí!”

Po přistání Američanů na Měsíci si zavolá generální tajemník své vědce z Hvězdného městečka a říká: „Ty Amíci nás zase doběhli, ale já vím jak na ně. Oni přistáli na Měsíci, a proto vy, soudruzi, přistanete na Slunci.”
„Ale soudruhu generální tajemníku, na Slunci je přece hrozně vysoká teplota a velké světlo.”
„Na to jsem samozřejmě myslel, poletíte v noci.”

Dotaz na Rádio Jerevan: „Umí ženy zachovávat tajemství?”
Odpověď: „Ano, samozřejmě umí. Ale ve skupině čítající cca 40 osob.”

Soudruh Lenin říká ostatním soudruhům: „Soudruzi, revoluci musíme odložit. Soudruh Džerdžinský jel na ryby.”
Jeden soudruh se Lenina zeptá: „A bez něho by to nešlo?”
Lenin: „Bez něho ano, ale ne bez Aurory.”

Malý synek se ptá tatínka, co je to kapitalismus. Tatínek chvíli přemýšlí a pak začne povídat: „Já jsem živitel rodiny, chlapče, já budu KAPITALISTA. Tvoje matka se stará o rodinné finance, budeme jí říkat VLÁDA. My jsme tvoji rodiče, a tak se staráme o tvoje potřeby. Ty tedy budeš LID. Služebná... no, budeme jí říkat PRACUJÍCÍ TŘÍDA. Tvůj malý bratříček bude, ehm, BUDOUCNOST. Přemýšlej o tom, synku, a zítra si popovídáme.”
Chlapeček toho má plnou hlavu a jde tedy spát. V noci ho probudí pláč jeho mladšího bratříčka. Znaleckým okem obhlédne situaci a zjistí, že je dítě pokakané. Tak se rozhodne, že půjde za maminkou a oznámí jí to.
Když přijde do ložnice rodičů, slyší jen spokojené odfukování, a tak se rozhodne mamku nebudit a jde rovnou za služebnou. Už za dveřmi je slyšet podivný hluk. Nakoukne klíčovou dírkou a vidí tatínka, jak si tam s ní užívá. Protože je zamčeno, rozhodne se, že to nechá na ráno a u snídaně prohodí: „Tati, myslím, že už chápu politický koncept kapitalismu.”
Tatínek potěšeně vzhlédne a vybídne ho, ať mu ho tedy poví, že ho kdyžtak opraví. Synáček spustí: „Takže, KAPITALISTA spokojeně ojebává PRACUJÍCÍ TŘÍDU, zatímco VLÁDA spí, mínění LIDU je ignorováno a BUDOUCNOST je úplně posraná!”

Před lety: „Vážení televizní diváci, dnes při příležitosti zahájení barevného vysílání Československé televize poprvé vítáme mezi námi i majitele barevných televizorů: Dobrý večer, soudruhu první tajemníku!”